Zemřel Ozzy Osbourne. Tahle holá věta se prohnala mediálním světem rychlostí blesku a bylo to jako kdyby se svět na chvilku zastavil. Ozzy Osbourne, ikona nejen rockové hudby, ale i sympaticky starosvětského postoje, kultury a společnosti obecně, tu najednou není a přišla prázdnota, kterou nikdo jiný nedokáže nahradit. Nový Ozzy není a nebude. Není na to doba, není na to nastavená společnost, ani její hodnoty, které už nevytváří nadgenerační hvězdy, jež nejsou určeny jen k jednomu použití. Ozzy byl skutečný a fakt, že Black Sabbath kdysi nevytvořil žádný manažer a nebyli součástí byznysplánu, jim dodal odzbrojující uvěřitelnost. Dnes ji chápou všichni a fakt, že velké Ozzyho finále sledovalo skoro šest milionů lidí, svědčí o mnohém.
Důvodů k tomu, že jsem se rozhodl na cestu do Country Clubu Lucie v Hradci Králové přibalit plný batoh tolerance a odplivnout svou jedovou slinu ještě před vstupem do tohoto zařízení, bylo hned několik. Tak za prvé, konečně na domácí půdě a s domácím mančaftem. Za druhé, slavnostní atmosféra spojená s křtem debutního alba místních hrdinů. Za třetí, dost bylo prášení kožichu partám (alespoň pro dnešek), které chtějí bavit lidi, daří se jim to a že to dělají způsobem nepasujícím do mých kovových představ, ..
Ještě že ti Skid Row mají hroší kůži, nijak se s ní netají a ještě navrch mají chuť se s ní pochlubit. Pokud jsem předchozí „Subhuman Race“ označil za nejslabší kousek v diskografii Skid Row, tak „Thickskin“ bych mohl označit za nejméně kompaktní album, na kterém kapela, statečně překonávající všechny nesnáze, intenzivně hledá cestu kudy kam. A má na to bezesporu nárok. Tentokrát časové mantinely nejsou tak podstatné. Nicméně dlouhých sedm let od posledního řadového alba dávalo tušit, že ..
COLOUR HAZE se vydali na cestu už v roce 1994. Tehdy podle svých slov hráli styl nazvaný doom-psycore, což by mne z poslechu jejich aktuálního alba opravdu nenapadlo. Deska totiž tepe v duchu progresivního rocku sedmdesátých let, sem tam i s dotyky let šedesátých. Je naprosto uvolněná, až improvizovaně zasněná - zasněně improvizovaná, bez křečí a plyne jakoby sama. Nechce se ani věřit, že tohle bylo nahráno ve studiu po stopách... je to spíš jako spontánní nahrávka ze zkušebny nebo živá performance... ..
Hostem dnešního večera je…Mastercutor!
Když naši hokejisté na letošním mistrovství světa utrpěli postup do čtvrtfinále, kterýsi z komandy na dotaz, zda si přeje ve čtvrtfinále Rusko či Švédsko, vtipně odpověděl, že Finsko. Zeptáte-li se mě, kterou líheň powermetalových kapel považuji momentálně za nejnadějnější, německou, italskou či švédskou, odpovím vám stejně. Finskou. Mým osobním žebříkem mohutně zatřásli mladíci z Jyväskylä, kteří si říkají Excalion a právě přivedli na svět svého druhého potomka, album „Waterlines“. Bez ..
Příbramské ELYSEUM znám už nějakou dobu, a tak jsem si nemohl nechat ujít jejich vystoupení. Kapela postupem času prošla poměrně rozsáhlými personálními změnami a dnes své skladby interpretuje emotivněji než dřív. Více melodií, harmonické propracovanosti, ale nestala se jako mnoho jiných “smeček” kýčem a její síla se nezměnila. ELYSEUM předvedli velmi zajímavé pojetí metalu inspirovaného symfonickým blackem a mírněji i deathmetalovými postupy. Vyzrálé kompozice plné emocí, ..
Jen jsem si odskočil od plotny. Jinak se totiž moje účast na vystoupení Pentagon, Castaway, Cruel, Strangemind a Flussor v klubu Kain nedá charakterizovat. Přišel – právě včas, viděl – a nabídnuté si i dosyta užil, odešel - a poněvadž to bylo v průběhu vystoupení Cruel, tak s pocitem, že ne zcela zvítězil… Původně jsem to měl skvěle vypočítané a kdyby všechno šlo dle mých výpočtů, zvládl bych i kompletní vystoupení Cruel. Takhle vědomí, že nutně musím stihnout poslední půlnoční vlak směrem na Hradec a půlhodinové ..
Jedno varování hned úvodem. Předem prosím o vaši shovívavost při čtení mého hodnocení alba „Subhuman Race“. Jsem si vědom toho, že je silně ovlivněno mým negativním náhledem na dobu, kterou ovládl jistý „stav blaženosti“ a spousta kapel se novým vlivům začalo příliš okatě přizpůsobovat. Objektivně vzato, album „Subhuman Race“ určitě není zas tak velký průšvih, jak se možná bude z následujících řádků znát. Subjektivně vzato, při pohledu na seznam nahrávek z roku 1995, které jsem do dnešního dne ..
Den se dnem se sešel, a tak Vám přináším recenzi na třípísňové promo východočeského seskupení Elysium. Nepleťme si je však s jejich brdskými kolegy Elyseum.
Jedna věc je něco bezostyšně opsat. Kdo z nás to někdy v životě neudělal, že? Spousta lidí (potažmo kapel) to dělá dodnes. A já se už mnohokrát přiznal, že mi to zas tak moc nevadí. Alespoň je na co vzpomínat. A přitom je tak snadné opisovače pranýřovat a pak jim (po rozkošnickém tetelení se u stokrát slyšeného) blahosklonně odpouštět. Najít tenkou hranici mezi výraznou inspirací a naprostým vylámáním trezoru je čistě hraním si se slovy. Navíc, pokud se kapela oficiálně přiznává k tomu, z jakých zdrojů..
Těžko se mi hodnotí album „Slave To The Grind“. Není to ani otročina, ani dřina, jak by snad název mohl naznačovat, ale přece jen je problém poskládat slova tak, abych se vyhnul neustálému opakování pojmů dokonalost, excelentní, nedostižné, atd., atd. ,… . Tak jak mě tohle album uchvátilo před šestnácti lety, tak jsem při jeho poslechu unešený ještě dnes a považuji jej za jeden z nejvýznamnějších počinů roku 1991 (a nebýt procházky po jistých newyorských ulicích s jistou floridskou bandou..
Jméno Prosektura mi ještě donedávna neříkalo nic. Zapátral jsem tedy informačními kanály po historii kapely, a ejhle, oni to nejsou žádní mladí maníci, ale metalisti ze starší gardy, kteří pamatují Kabáty z doby, kdy mě samotnému se o nějakém metalu ani nesnilo, natož pak přímo o Kabátu. Chtěl jsem tedy mít jasno – proč nevidím tedy nikde plný seznam diskografie kapely, když zrození kapely datuje se rokem 1990? Táborská Prosektura, zdá se, patří k takovým, řekněme „domácím“ projektům, jehož ..
GREEDY INVALID si pamatuji hlavně z letních festíků. Vždycky se mi líbilo, že bicí a basu drtily ženy, což se hned tak nevidí. Nějaké ty dva roky jsem ale o nich vůbec neslyšel. Podle sestavy se však nic nového neudálo. Pouze Katku vystřídal Kurt, takže oko se tentokrát bude soustředit spíše na klávesy, kde postává nová missis Catherine. Hudebně se žádné změny také nestaly, avšak kapela se nám neuvěřitelně vyhrála. Někde doma mám pouze debut „Lost Letter“ a je to takřka mílový skok!..
Už v hodnocení alba „Liberty Or Death“ bývalých soukmenovců Grave Digger jsem se pozastavoval nad tím, že Uwe Lulis a Tomi Göttlich nějak nemůžou odříznout pupeční šňůru, která je pojí s hrobníky. Jinak si nedokážu vysvětlit, že vydání svých alb plánují do velmi blízkých časů jako boltendahlovci (nebo že by to bylo naopak a Grave Digger si tímto způsobem zajišťovali body…?). V těhle pomyslných závodech pouze jednou vyšlo album Rebellion dřív. A kupodivu, právě v roce 2003..
Tak KRLEŠ nám slaví první desetiletku. Někteří mazáci se možná pousmějí, co těch deset let vůbec znamená, ale troufám si říci, že pro KRLEŠ opravdu hodně. Ať si každý myslí, co chce, ale z kapely nám vyrostl pěkný kult a nebál bych se je pasovat na dnešní krále tuzemského heavy metalu. A o tom mě přesvědčilo i novinkové best of „Time To Rise“, ke kterému jsem sice přistupoval spíše skepticky, ale nakonec jsem slintal, jak Průša někde v křoví.....
Při prvním letmém pohledu by se mohlo zdát, že američtí Skid Row jsou jen partou větroplachů, kteří ani nemají jasno v tom, co vlastně chtějí hrát a tak se chytají každého vánku, který zrovna letí kolem. Nasvědčovala by tomu skutečnost, že za devatenáct let své existence zplodili pouhých pět řadových alb, na kterých charakteristické poznávací znaky zrovna netrpí silnou vzájemnou podobností. Ovšem to je pouze ten letmý pohled. Při podrobnějším zkoumání a zasazení jednotlivých ..
Tahle čtyřka jednoduše ví, jak na to. Už dlouho jsem neslyšel tak zábavnou grindovou fošnu. CRITICAL MADNESS jasně dokazují, že tahle hudba není jen pro pár otrlých jedinců. Kdo totiž nemá stylové zábrany, tak při některých peckách svojí nohou jistě zhurta poklepe. Nedá se to totiž nazvat jinak, než parádní jízdou...
|
Dnes je 26.7.2025, svátek má Anna
|
| Úvodník: |
|
Odchod Ozzyho Osbournea jako symbol pádu rockového Olympu |
RIMORTIS, EPITAF, RAMAYANA - Hradec Králové, CC Lucie, 25.5.2007
|
[28.05.2007] |
|
[27.05.2007] [hodnocení: 6/10] |
|
[26.05.2007] [hodnocení: 9,5/10] |
|
[25.05.2007] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[24.05.2007] [hodnocení: 10/10] |
ELYSEUM, INNER HATE, ELYSIUM - 18.5.2007, Velvet klub, Praha
|
[23.05.2007] |
PENTAGON, CASTAWAY, CRUEL, STRANGEMIND, FLUSSOR - 19.5.2007, Praha, Kain
|
[22.05.2007] |
|
[20.05.2007] [hodnocení: 6/10] |
|
[18.05.2007] [hodnocení: 8/10] |
EMERALD SUN - Escape From Twilight
|
[16.05.2007] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[13.05.2007] [hodnocení: 10/10] |
|
[11.05.2007] [hodnocení: 5/10] |
GREEDY INVALID – Dancing Little Flames
|
[10.05.2007] [hodnocení: 8/10] |
|
[09.05.2007] [hodnocení: 7/10] |
KRLEŠ – Time To Rise – Best Of
|
[08.05.2007] [hodnocení: 9/10] |
|
[06.05.2007] [hodnocení: 9/10] |
|
[03.05.2007] [hodnocení: 8/10] |